Pokud nečtete můj blog poprvé, víte, že když cestujeme a je možnost vyjet na moře, tak prostě vyjíždíme i na výlet na člunu, lodi. Tentokrát jsme se rozhodli jet přes výlet, který nám zařizoval hotel. Měl několik výhod. Jedete v menší skupině lidí a mluví na vás anglicky.
Náš druhý celodenní výlet tedy začíná brzo ráno 14. 12. 2021.
Slunce se teprve klubalo za horizontem a my už jsme čekali na parkovišti s batůžky na zádech a s kávou v ruce plni očekávání, co nám den přinese. Nečekali jsme moc dlouho, když před hotelem zastavil modrý minibus a vystoupil z něho usměvavý Vasil, který ovládal několik jazyků. Jedním z nich byla i polština. My jsme ale měli zaplacenou angličtinu, takže nás v přístavu předal anglicky mluvící průvodkyni.
A kam že to dnes jedeme?
No přece do ráje.
Cesta na lodi …
Dobře, téměř do ráje.
Přesněji do přírodní rezervace na ostrov, kde jsme se nemohli natřít ani opalovacím krémem. Navíc na něj denně mohlo přijet jen 200 návštěvníků, aby svými bacily a viry nezaneřádili místní faunu a flóru.
Cesta byla samozřejmě na rozbouřeném moři. Kapitán řídil loď ze střechy a objemný Mexičan vyvažoval loď na zádi, aby se čumák lodi příliš nezanořoval do vody. V ruce držel místní pivo a houpání ho uspávalo.
Čím dál jste seděli od zádi, tím víc se s vámi loď kymácela, a z přídě na vás šplíchala voda. Nechápala jsem, že Mexičan při houpání pochrupkával, když v mém žaludku se děly harakiri.
Ostrov CONTOY ...
Stále si na svých cestách dokazuji, že já jsem prostě suchozemec. Na tom se už prostě nikdy nic nezmění …
Během cesty nám anglicky mluvící průvodkyně předávají něco k pití, a pak nás upozorňují na dvě různé barvy vody, je to jako by se voda dělila na dvě části. Čára, která rozděluje světlejší a tmavší odstín, je jasně viditelná. Bohužel při houpání se dá těžko vyfotit, a tak tento přírodní úkaz zůstává jen v naší paměti.
Cesta trvá přes hodinu a během této doby jsou lidi mokří a ztrácejí barvu ve tváři. Nejsem jediná, která vyhlíží v dálce pevninu.
Konečně poprvé spatříme ostrov snů. Tichý, klidný, plný palem. Malý hlouček lidí se kochá palmami a azurovým nebem, než ostatní vystoupí z lodi. Hned, jak se dostaneme na pláž, vychutnáváme si písek pod chodidly. Být na místě jako z obrázků, které vyskakují na šetřiči obrazovky, je neuvěřitelné. Nikdy jsem nic podobného zatím neviděla a možná i pro tento pocit jsou Maledivy jednou z mých vysněných destinací.
Brouzdáme čistou vodou a v písku se hýbou leguáni, ve vzduchu létají ptáci. Místními domorodci jsou zvířata a ochranáři, kteří nás sledují dalekohledy všude po ostrově. Každé porušení pravidel nás může vykázat z ostrova jako celou skupinu.
Po koupání si jdeme sednout k jídlu. Oslavíme vše douškem místního piva s krevetovým koktejlem a v písku pod našima nohama si ulitu hledá krab poustevník.
Krab poustevník nás doprovází i na průzkum ostrova …
Součástí pevniny je jezero plné ptáků a malé přírodovědné muzeum. Projít si ráj nám nezabere ani půl hodinu.
Vidíme džungli, jezero a všude jsou zátarasy s upozorněním, že si máme nasadit roušku.
Nesmíme kýchat, dýchat bez roušky a ani se dotýkat okolních rostlin …
Když se dostáváme na nejvyšší bod ostrova, máme výhled do všech stran. Vnímáme slanou chuť moře v povětří, slyšíme burácení moře, jak se vlny rozbíjejí o skály, nad hlavami se nám ozývá křik ptáků. Všude je klid, lidské hlasy nejdou slyšet.
Čas strávený na ostrově se nám krátí. Jen co nasedneme na loď, máme možnost šnorchlovat, ale pouze na místě, které nám ukážou průvodci, a s vestou. Potápění je zakázáno. Místní BIG brother (biologové, ochranáři) se stále dívá …
Po půl hodince se naposledy loučíme s rájem. Čeká nás další dobrodružství na dalším z ostrovů, který je ale pravým opakem ostrova Contoy …
Poslední poohlédnutí a za hřmotného motoru lodi vyrážíme na moře …
Na shledanou poustevníčku …
Ostrov MUJERES (ostrov žen) ...
Ostrov Žen neboli Isla Mujeres je místo, kde nalézáme jiný ráj, především pro vyznavače party a alkoholu…
Již při zakotvení nás přivítal obrovský mumraj. Plné pláže hospod lákající na nějaký ten tvrdý alkohol. Vyhrávala místní tequila. Jak jinak …
Všude plno lodí a lidí. Z každé hospůdky vyhrává nějaká hudba a místní silnice brázdí golfové vozíky s mladým osazenstvem za volantem.
Na ostrově jsou jen 2 hlavní ulice a jedna ulice s markety a suvenýry. Projít ho z jedné strany na druhou nám zabere tak 15 minut.
Vyfotíme se u velkého názvu, pozdravíme moře, pokocháme se vánoční výzdobou a koupíme si nějaké suvenýry. U nás vyhrály doutníky. Jsme po pár minutách zahlceni lidmi a ticho ostrova Contoy, nahradí hlučnost hudby, troubení a hlasů ostrova Mujeres.
Daná atmosféra mi dost připomíná naši Stodolní ve vzdálené Ostravě …
Kdo máte rádi party a zábavu tohoto typu, tak neváhejte. Nebudete rozhodně zklamáni.
A zda jsme potkali více mužů než žen, když to název vybízí …
Místní krásky se projížděly na motocyklech, ale nebyla jich tu převaha nad mužským osazenstvem.
Poslední fotky z ostrova, poslední pohled na tančící a pijící dav a opět nasedáme na loď. Je čas se rozloučit …
Můj žaludek docela protestuje a začíná se ozývat mořská nemoc. Šplíchání slané vody tomu příliš nepomáhá. Nejsem jediná, která zvažuje, zda oběd neuvidí ještě jednou.
Na ostrově jsme se seznámili s jednou kanadskou dvojicí, jejíž krásnější část nakonec kvůli mořské nemoci vystřídala objemného námořníka se slamákem na zádi. Viditelně se jí ulevilo. Na konec výpravy se vrátila k nám a my si mohli popovídat, předat kontakty a domluvit se, že se jednou v budoucnosti zase uvidíme.
Cesta domů minibusem utekla rychleji, než jsme si dokázali povšimnout. Hlavně pro ty, kteří zaspali. Byl to pro nás vyčerpávající celodenní výlet, ale tímto ještě nekončíme …
Věděli jsme, že nás čeká poslední celodenní výlet …
A kam že to bude?
Podíváme se na další historické, námořní mayské město Tulum, navštívíme poslední mayskou vesnici, kde si vytvoříme s místními tortillu a vykoupeme se v další cenotě … Takže se máte na co těšit…
Zase příště Ahoj …
Jsem spisovatelka, bloggerka, překladatelka, tlumočnice, novinářka, mediální a datová analytička, učitelka maďarštiny, jazykovědkyně a cestovatelka s katastrofickými zážitky, která ale vše bere s humorem. Jsem někdo, kdo vás naučí snít, vymýšlet, prožívat a sestavit Váš vlastní příběh s lehkostí. I Vy se můžete naučit psát. Díky, že čtete. N. K. Csóka