5.DEN: Výročí a splněný dětský sen ...
Máme tu 5. den v Mexiku a čeká nás první celodenní výlet na jeden ze 7 novodobých divů světa. Píše se 13.12. 2021 a je to i naše 6 leté výročí s přítelem.
Většinou jsme naše výročí slavili večeří, ale letos se nám podařilo dostat se do Mexika, a navíc kousek od COCO BONGA, což je Bar v Cancúnu, kde se natáčel i oblíbený film přítele Maska s Jimem Carreym v hlavní roli.
Bohužel tam se letos nedostaneme, ale na druhou stranu se nám podařilo splnit si mnoho jiných snů během jednoho výletu, který byl naplánovaný právě na tento den. A jen připomínám, že to byl jediný výlet, který nám zařizovala cestovka. Tak pojďme na to …
7 novodobých divů světa ...
Než dorazíme na místo, nejprve bychom si mohli definovat, co jsou divy světa. Jedná se o 7 unikátních staveb. Z původních starověkých 7 divů stojí už pouze pyramidy v Gíze, a proto byly přidány na seznam další stavby a byly nazvány jako 7 novodobých divů světa.
Stavby, které se honosí tímto titulem a třeba se i u vás dostanou na cestovatelské seznamy, jsou:
- Chichén Itzá (Yucatán, Mexiko) √
- Koloseum (Řím, Itálie)
- Machu Picchu (Cuzco, Peru)
- Petra (Jordánsko)
- Socha Krista Spasitele (Rio de Janeiro)
- Tádž Mahal (Ágra, Indie)
- Velká čínská zeď (Čína)
Na první ze seznamu se dnes podrobněji podíváme. Takže proč si ho rovnou neodškrtnout. Pro mě je to první z divů, který uvidím na vlastní oči.
Cesta …
Ráno jsme vstávali brzo ráno, abychom stihli ranní autobus, který byl plný polsky mluvících cestovatelů, a proto i celý výlet byl v polštině. Naše průvodkyně Anna již v autobuse vypráví o Mayech a jejich kultuře.
Mayský kalendář a konec světa …
Dozvídáme se, proč si Mayové vytvářeli kalendáře. Podle průvodkyně měli 2. Jeden měl 280 dní a druhý 365 dní.
- kalendář je 280 denní – rituální
- kalendář je 365 denní – sluneční
Dozvídáme se, že datování slunečného kalendáře, tak jak ho známe dnes, je od roku 3114 př.n.l. Nový rok je na obou současně jednou za 52 let.
Další části kalendáře měli rozděleny na:
- kalendář se dělí na BATUN = 200 let
- kalendář se dělí na BAKTUN = 400 let
V tomto případě po naplnění dochází k novému cyklu, k novému období a lidé tuto skutečnost, kdy oba dovrší současně nové období, nazvali jako KONEC SVĚTA, což vyšlo na datum 21.12.2012.
Konec světa byl tedy odvozován od předpokladu, že 21. 12. 2012 skončí po 13 několisetletých cyklech (BAKTUNECH) mayský kalendář a začne nové období, nový cyklus kalendáře, nikoliv konec světa.
Dělám si poznámky v autobuse a cesta docela ubíhá, i když je docela daleká. Za okny autobusu se mění krajina: od civilizace a luxusu, který známe, až po nejchudší domy, které slouží nejen jako obydlí, ale rovnou i jako krámky na prodej suvenýrů. Jedny z nejchudších rodin, které všude pracují na černo a bez sociálního pojištění. A tehdy mi dojde, že jsem za to naše zdravotnictví docela ráda. Jsme najednou postaveni do kontrastu: luxus versus chudoba.
Tento den a celkově výlet do Mexika nás ještě zavede na další místa, která budou opět v kontrastu. Budu vás na ně postupně upozorňovat …
Než dojedeme na místo, zastavujeme se na pauzu v obchůdku s různými talismany a upomínkovými předměty, kde se nemáme příliš zdržovat. Poprvé se setkáváme s klobouky, kterých je všude plno. Sombréra jsem viděla na lidech jen pár a skutečně je nenosí každý. Hned vedle tohoto domku stojí malá pyramida, všude palmy a z houští na mě vystrkuje zadnici osel. Vše si fotím jako správný turista.
Jen připomínám opět kontrast – nové a historické budovy, autobusy versus oslové jako dopravní prostředek.
Setkání s potomkem Mayů ...
Po nástupu do autobusu mi najednou dává tato zastávka smysl, protože je nás na palubě o jednoho víc. Přistoupil k nám potomek Mayů a mluví na nás řečí jeho předků. Nikdo mu samozřejmě nerozumí, ale vzápětí vše přeloží do angličtiny, a i když někteří Poláci stále nerozumí, všichni vidí, jak je malinký, snědý a usměvavý.
A co bylo v tajemné zprávě Mayů?
Pozdravil nás, představil se a přivítal nás ve městě “Čičenica”. Byl by rád, kdybychom dané informace o tomto místě, které uslyšíme a uvidíme, předali dál, až se vrátíme domů, aby měli možnost Maye i toto místo navštívit i naši krajané.
Po tomto vstupu nám začne nabízet svůj ručně vyráběný mayský kalendář, který může uzpůsobit na jedno datum, které si vybereme. My samozřejmě vybíráme naše datum prvního rande, tedy výročí 13. 12. 2015 a je to shodou okolností i dnešní datum (až tedy na rok). Krásná vzpomínka na naše výročí. Zaplatíme mu 20 dolarů a víme, že padne do rukou rodiny, která patří mezi nejchudší.
A pak už vystupujeme u brány novodobého divu světa. Jediné, čeho lituji, je, že jsem se s Mayen nevyfotila. Říkám si, že mi nikdo doma neuvěří, jak malý tento človíček byl.
Chichén Itzá nebo taky "Čičenica "...
Kam jsme se to vlastně dostali?
Chichén Itzá je zřícenina mayského města na mexickém poloostrově Yucatán. V roce 1988 byla zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.
Archeologickému nalezišti dominuje pyramida (El Castillo), která sloužila jako chrám hlavního mayského boha Kukulkána, boha slunce a nebes, jehož znakem byl had.
Světlo vytváří o jarní a podzimní rovnodennosti při západu slunce zvláštní efekt, díky němuž sochy hadů po stranách schodiště působí, jako by se plazily po boku Kukulkánovy pyramidy.
K dalším známým stavbám ve městě patří Observatoř, odkud Mayové pozorovali hvězdy, Chrám válečníků tvořený menší pyramidou s mnoha sloupy a Velké hřiště na hru Tlachtli, během níž se hráči snažili dostat míč přes obruč. Zdroj vody pro město představovaly dvě přírodně vytvořené studny, tzv. cenote. (O těch ještě bude v dalších článcích řeč.)
Pak dostaneme do rukou vstupenky a čekáme v řadě s naslouchátkem a krabičkou. Posloucháme vyprávění naší průvodkyně. Při vstupu nám měří teplotu, kterou vidíme i na obrazovkách, a dívají se nám do tašek. Jako nic propašuji svůj foťák bez placení dalšího poplatku, abych na daném místě mohla fotit. Tlačí se za mnou další lidi, tak nezdržuji a pokračuji dál. Jsem každému na háku, jestli nějakou propustku mám, nebo ne.
Chvíli ještě jdeme s průvodkyní, která nám ukazuje pyramidu, hřiště, a pak se už můžeme kochat sami. Z hřiště se vracíme na obrovskou louku, v jejímž centru stojí pyramida, která je dokola obklopena dalšími kamennými památkami. Kolem kamenných památek je množství krámků s upomínkovými předměty a Mayové vás lákají na 1 dolar, aby vám cenu po příchodu ke krámku zvedly na 10, 20 dolarů podle hodnoty předmětu.
Přestáváme je řešit a raději se zaobíráme focením a procházkou po archeologických památkách. Tu observatoř, tam pohřebiště, nebo hřiště. Pořád je na co se dívat a nasávat atmosféru už neexistujícího města.
Když se tam procházím a představuji si, že kdysi tady byl život. Děti si zde hrály a teď je to turistická atrakce. Dochází mi, že my jsme jen zrnko písku v čase dějin. Za pár desítek let my nebudeme, ale pokud se nic závažného nestane, tyto budovy tu budou stát dál.
Náš čas na tomto místě se pomalu naplnil a čeká nás další zastávka na našem celodenním výletě …
Rozčarování opouštíme toto krásné a tajuplné místo a loučím se se slibem, že se sem ještě někdy podívám …
Co vás čeká příště?
Mrkneme se do jedné z cenot, podíváme se do jednoho mexického města, a nakonec si dáme něco na zub v poslední luxusní restauraci. Budu se těšit, že se zase uvidíme …
Jsem spisovatelka, bloggerka, překladatelka, tlumočnice, novinářka, mediální a datová analytička, učitelka maďarštiny, jazykovědkyně a cestovatelka s katastrofickými zážitky, která ale vše bere s humorem. Jsem někdo, kdo vás naučí snít, vymýšlet, prožívat a sestavit Váš vlastní příběh s lehkostí. I Vy se můžete naučit psát. Díky, že čtete. N. K. Csóka