Minulá strategie z akce Zvonilka a následné analýzy potvrdily, že agentka nalezla pomocí daru skulinku v obraně dobývaného objektu. Byla rozhodnuta využít stejných léček ve velice krátké době po prvním pokusu, než oběť zmerčí její záměr a pokusí se obranu nějak posílit …
Nechtěla být však nevzdělaná, a proto se přiklonila k historickým spisům v knihovničce; nastudovala si Trojskou válku. Získat někde koně, kterého by mohla dotáhnout na zápraží dobývaného bytu, bylo nereálné, toho faktu si byla vědoma, ale igelitový pytlík plný otevřených sklenic od okurek by mohl splnit stejný účel jako dutý kůň …
Lehkým baletním krokem jako slon v porcelánu pobíhala kolem dveří, a poté, když si byla jista, že nikdo není za dveřmi a není svědkem jejího nekalého činu, položila sklenici ladným pohybem na zápraží.
Past je připravena na nepřítele …
Výběr danajských darů je natolik promyšlen, že pokud připravená past sklapne, oběť se sama stane signálem. Sirénou, která zakřičí z plných plic, když si zaříznuté sklo bude vytahovat z nohou. A pokud se přece jen tak nestane, i samotný pád sklenice způsobí dostatečný hluk, aby probral babiznu za dveřmi ze mdlob, či odpoledního šlofíka. Nesmí se však ozývat chrápání, jinak by mohla být celá akce odpískána …
Oběť ráno otvírá dveře a chce odejít do práce. Téměř na láhev šlápne, když si ji konečně všimne. Cukne s sebou a láhev se začne koulet po dlaždičkách. Nikdo nikde, na chodbě je hrobové ticho. Pád sklenice se rozléhá po patrech. Oběť ji chvíli nahání, a poté ji postaví za dveře svého bytu. Postava je zmatená a nechápavě se dívá na vchody obou sousedů. V hlavě jí víří spousta nápadů, proč je sklenice právě na jejím prahu. Jistě však není darem od tajného ctitele …
Ještě chvíli zmateně pobíhá tam a zpět podle myšlenek, které jí problesknou v hlavě, ale není čas. Práce čeká. Zamyká tedy dveře a odchází s nasazeným broukem v hlavě …
Agentka za dveřmi zaplesá …
Jen co se oběť vrátí z práce, má na zápraží další sklenici od okurek, tentokrát zavřenou. Porozhlédne se po okolí a láhev vezme dovnitř. Další ráno je opět sklenice na zápraží. Tyranie se sklenicemi začíná být neúnosná, a tak se rozhodne dané sklo vzít do tašky, zarachotit a zacinkat na chodbě a vynést je jako smetí do zelených chřtánů popelnic.
Blíží se víkend, ale tyranie nepřestává, i když se snížila pouze na jeden dar denně. Obrana evidentně zabrala a vystrašila darující individuum. Ovečka se aklimatizuje a vytvoří si rituál, kdy každé ráno na zápraží vyzvedne novou sklenici, výhrůžně zacinká, než vejde do výtahu, a pak ji předá zelené obludě před domem …
V sobotu však ovečka zaslechne tiché šramocení a připlíží se k vchodovým dveřím. Už už chce odejít, ale šustivý zvuk se ozve podruhé. Již nečeká na nic a zběsile otevře dveře. Za nimi stojí opeřenec téměř v předklonu a klade láhev jako vajíčka do hnízda. Přichycen inflagranti!
Babice se potutelně pousměje a nabízí zavařovačku jako čarodějnice zakázané jablko Sněhurce:
“Nechcete sklenici?”
“Ne, děkuji,” odmítne neurvale ovečka. Agentka vrátí sklo zpět do igelitové tašky, z níž se ozve zlověstné cinkání dalších sklenic. Zpívají svou labutí píseň před uložením na práh.
“Neobtěžuj a pojď dovnitř!” ozve se neznámý mužský hlas, který agentku plísní. Ruka ji vtahuje za rukáv do útrob bytu.
Ovečka se při zavírání dveří zarazí –
I ježibaby mají muže? Odkdy?
Netušila, že na ženštinu bude mít takový vliv. Byl nalezen elixír, který může vyléčit všechny neduhy našich čarodějnic. Budou jimi páni tvorstva? Nebo jsou také pouze skřetové?
♥
O pár dní později si ovečka všimne, že není jediná oběť v komplotu stařešin. I další sousedka je obdarována darem: roztrženým pytlíkem s kočičími výkaly, které jsou rozetřené po celém prahu. Lamentuje nad exkrementy a ukládá je do nového pytle na odpadky, láteří přitom na sousedku Mařku, která se asi chce zavděčit své královně, když byla přichycena při činu. Detektivní práce další oběti však teprve začala, protože usvědčující důkazy chybí …
Ovečky se pozdraví úklonou hlavy a kyselým úsměvem na rtech. O ježi-mužích si povypráví až příště, až nebudou pod dalším zvídavým pohledem, který sonduje situace přes vypoulené kukátko …
Jsem spisovatelka, bloggerka, překladatelka, tlumočnice, novinářka, mediální a datová analytička, učitelka maďarštiny, jazykovědkyně a cestovatelka s katastrofickými zážitky, která ale vše bere s humorem. Jsem někdo, kdo vás naučí snít, vymýšlet, prožívat a sestavit Váš vlastní příběh s lehkostí. I Vy se můžete naučit psát. Díky, že čtete. N. K. Csóka