Nedávno se mě nová známá zeptala na otázku, proč nepíšu pod vlastním jménem a podepisuji se pseudonymem, a tak jsem si řekla, že se pokusím na svých webových stránkách trošku rozplést klubko záhad …
Pseudonym byla má první alternativa na střední škole, kde jsem do gymnaziálních novin začala psát jako „K.“ Chtěla jsem být fantomem, který bude poukazovat na některé věci, které se v „ústavu dějí“, a to bych pod svým pravým jménem dělat nemohla. Jistě ne s mou dobře známou ironií.
A proč K.?
Tady asi bude nejlepší vysvětlit celý můj pseudonym N. K. Csóka.
N. jako Nikoleta, což je mé jméno.
Csóka je příjmení mého otce, které je nepřechýlené do formy, kterou mám v příjmení já; čili bez -ová (jazykové termíny raději vynechám), a z maďarského jazyka se překládá jako Kavka.
K. jako Kavka a zkratka, pod níž jsem začala psát na gymnáziu.
Nepíšu pod pseudonymem, ale pod mým pravým jménem,jen jsem si ho trošku zkrátila.
Jméno se také zrcadlí v mém logu:Kavka na inkoustové skvrně,kterou můžete vidět v příspěvku …
Jsem spisovatelka, bloggerka, překladatelka, tlumočnice, novinářka, mediální a datová analytička, učitelka maďarštiny, jazykovědkyně a cestovatelka s katastrofickými zážitky, která ale vše bere s humorem. Jsem někdo, kdo vás naučí snít, vymýšlet, prožívat a sestavit Váš vlastní příběh s lehkostí. I Vy se můžete naučit psát. Díky, že čtete. N. K. Csóka